GOST 12.1.046-2014. Mezistátní norma: Systém norem bezpečnosti práce. Konstrukce. Světelné normy pro staveniště (v platnosti nařízením Spolkové agentury pro technickou regulaci a metrologii ze dne 18.11.2014 N 1644-st) | ZÁRUKA

Dodatek A (doporučeno). Schémata rozmístění svítidel pro všeobecné rovnoměrné osvětlení staveniště

Příloha B (informativní). Seznam měřicích přístrojů

Systém norem bezpečnosti práce. Budova. Osvětlení stavenišť

Datum zavedení: 1. července 2015
Místo GOST 12.1.046-85

Cíle, základní principy a hlavní postup pro provádění prací na mezistátní normalizaci stanoví GOST 1.0-92 „Mezistátní normalizační systém. Základní ustanovení“ a GOST 1.2-2009 „Mezistátní normalizační systém. Mezistátní standardy, pravidla, doporučení pro mezistátní standardizaci. Pravidla pro vývoj, přijetí, aplikaci, aktualizaci a zrušení”

1.1 Tato norma platí pro osvětlovací zařízení pro všechny druhy technologických procesů probíhajících na staveništích, jakož i v místech, kde se uvnitř budov provádějí stavební a instalační práce.

1.2 Tato norma stanoví normy pro umělé osvětlení založené na bezpečnostních požadavcích pro provádění stavebních a instalačních prací v tmavých hodinách dne.

2 Normativní reference

Tato norma používá odkazy na následující mezistátní normy:

GOST 12.4.026-2001 Systém norem bezpečnosti práce. Signální barvy, bezpečnostní značky a signální značení. Účel a pravidla aplikace. Obecné technické požadavky a vlastnosti. Testovací metody

GOST IEC 60598-2-5-2012 Svítidla. Část 2. Zvláštní požadavky. Část 5. Světlomety

GOST 6047-90 Univerzální světlomety. Všeobecné technické podmínky

GOST 8045-82 Svítidla pro venkovní osvětlení. Všeobecné technické podmínky

GOST 24940-96 Budovy a stavby. Metody měření osvětlení

Poznámka – Při používání této normy je vhodné ověřit si platnost referenčních norem ve veřejném informačním systému – na oficiálních stránkách Spolkové agentury pro technickou regulaci a metrologii na internetu nebo pomocí ročního informačního indexu “Národní normy” , která byla zveřejněna k 1. lednu běžného roku, a o vydáních měsíčního informačního indexu „Národní standardy“ pro aktuální rok. Pokud je referenční standard nahrazen (změněn), pak byste se při používání tohoto standardu měli řídit nahrazujícím (změněným) standardem. Pokud je referenční norma zrušena bez náhrady, pak se ustanovení, ve kterém je na ni odkazováno, použije v části, která nemá vliv na tento odkaz.

3 Termíny a definice

V této normě se používají následující termíny s odpovídajícími definicemi:

3.1 nouzové osvětlení: Osvětlení pro případ výpadku napájení pracovního osvětlení.

3.2 pracovní plocha: Část staveniště nebo budova ve výstavbě, kde se provádí specifický druh stavebních prací, vyznačující se specifickými požadavky na osvětlení.

3.3 koeficient oslnění, rel. jednotka : Koeficient charakterizující přímé oslnění svítidel umělého osvětlení v místech, kde se pracuje mimo budovy, vypočtený pomocí vzorce

kde je celkový jas zahalení způsobený instalací osvětlení a je součet jasů zahalení způsobený každým jednotlivým svítidlem (), . Závojový jas každého svítidla se vypočítá pomocí vzorce , je osvětlení v zornici pozorovatele v rovině kolmé k linii pohledu (2° pod horizontálou), je úhel mezi linií pohledu pozorovatele a směrem světla dopadajícího z jednotlivého svítidla,

— ekvivalentní jas závoje pozadí (okolí), .

Za předpokladu, že odraz pozadí je převážně difúzní, vypočte se ekvivalentní jas závoje z pozadí pomocí vzorce: , ( je průměrné horizontální osvětlení povrchu, je průměrná odrazivost okolních povrchů; v případech, kdy není znám, je jeho hodnota brána 0,15).

3.4 bezpečnostní faktor, rel. jednotka: Výpočtový koeficient, který zohledňuje pokles osvětlení během provozu v důsledku znečištění a stárnutí světelných zdrojů (výbojek) a osvětlovacích těles, jakož i snížení reflexních vlastností povrchů místnosti.

3.5 koeficient pulzace osvětlení, %: Kritérium pro posouzení relativní hloubky kolísání osvětlení v osvětlovací instalaci v důsledku změn světelného toku světelných zdrojů v čase, když jsou napájeny střídavým proudem, vypočtené podle vzorce

kde a jsou maximální a minimální hodnoty osvětlení během doby jeho oscilace, respektive lx;

— průměrná hodnota osvětlení za dobu oscilace, lx.

3.6 minimální osvětlení, lx: Nejnižší hodnota osvětlení v místnosti, v osvětlené oblasti, v pracovní zóně.

3.7 osvětlení E, lx: Fyzikální veličina vypočítaná jako poměr světelného toku dopadajícího na povrchový prvek obsahující uvažovaný bod k ploše tohoto prvku.

3.8 kombinovaný index diskomfortu URG, rel. jednotka: Kritérium pro hodnocení nepříjemného oslnění, způsobujícího nepříjemné pocity v důsledku nerovnoměrného rozložení jasu v zorném poli v místnosti, vypočtené pomocí vzorce:

kde je jas svítícího zdroje, ;

— úhlová velikost světelného zdroje, steradián;

— index polohy zdroje oslnění vzhledem k linii pohledu;

3.9 Bezpečnostní osvětlení: Druh pracovního osvětlení při absenci speciálního technického zabezpečovacího zařízení podél hranic území střežených v noci.

3.10 periferní zóna: Část staveniště nebo rozestavěná budova přiléhající k pracovní oblasti.

Poznámka: Okrajová zóna není menší než 2 m.

3.11 pracovní osvětlení: Osvětlení, které zajišťuje normalizované světelné podmínky (osvětlení, kvalita osvětlení) v prostorách a místech, kde se pracuje mimo budovy.

3.12 rovnoměrnost rozložení osvětlení, rel. jednotka: Poměr minimálního osvětlení k průměrnému osvětlení na pracovní ploše.

3.13 záložní osvětlení: Druh nouzového osvětlení pro pokračování v práci při poruše pracovního osvětlení.

3.14 průměrné osvětlení, lx: Aritmetický průměr vypočteného nebo naměřeného osvětlení v kontrolních bodech v pracovní oblasti podle vzorce

kde — naměřené hodnoty osvětlení v mřížce vypočteného pole kontrolních bodů, lx;

N je počet měřicích bodů.

Kontrolní body v pracovní oblasti jsou umístěny v uzlech pravoúhlé sítě v pracovní oblasti nebo místnosti. Poměr délky buňky k její šířce by měl být mezi 0,5 a 2. Maximální velikost buňky v metrech je určena vzorcem:

kde p by nemělo přesáhnout 10 m;

d — největší velikost pracovní plochy nebo místnosti v metrech.

Z měřené zóny je vyloučen 0,5 m pás hranic zóny nebo od zdí, s výjimkou případů, kdy jsou zde umístěna pracoviště.

Poznámka: Například p = 0,2 m s d = 1 m; p = 1 m při d = 10 m; p = 5 m při d = 100 m.

3.15 evakuační osvětlení: Typ nouzového osvětlení pro evakuaci osob nebo zastavení potenciálně nebezpečného procesu.

4 Obecná ustanovení

4.1 Umělé osvětlení stavenišť a míst, kde se provádějí stavební a instalační práce uvnitř budov, musí splňovat požadavky této normy, jakož i požadavky aktuálních regulačních dokumentů o pravidlech pro instalaci elektroinstalace a předpisů požární bezpečnosti.

4.2 Pro elektrické osvětlení stavenišť a ploch by se měla používat standardní stacionární a mobilní inventární osvětlení.

Mobilní inventární osvětlení musí být umístěno na staveništi v místech, kde se pracuje a v prostoru dopravních cest.

Stavební stroje musí být vybaveny systémy venkovního osvětlení.

V případech, kdy stavební stroje nejsou dodávány kompletní s osvětlovacím zařízením pro venkovní osvětlení, musí návrh elektrického osvětlení zahrnovat i instalaci venkovního osvětlení namontovaného na tělesech stroje.

4.3 Elektrické osvětlení stavenišť a ploch se dělí na pracovní, nouzové záložní, nouzové evakuační a bezpečnostní osvětlení.

4.4 Na všech staveništích a plochách, kde se pracuje v noci a za soumraku dne, musí být zajištěno pracovní osvětlení, které se provádí pomocí celkového osvětlení (rovnoměrného nebo lokalizovaného) a kombinovaného osvětlení (k celkovému osvětlení se přidává místní osvětlení).

Pokud standardní hodnota osvětlení nepřesahuje 10 luxů, mělo by se použít obecné jednotné osvětlení. V ostatních případech a kromě celkového jednotného osvětlení by mělo být zajištěno obecné místní osvětlení nebo místní osvětlení.

4.5 Aby byl zajištěn pohodlný rozdíl v jasu v zorném poli pracovníků, musí poměr osvětlení pracovní plochy a okrajové zóny odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce 1.

Tabulka 1 – Poměr osvětlení okolního prostoru a objektu

Osvětlení pracovního prostoru, lx

Osvětlení periferních zón, ne menší než, lx

Osvětlení staveniště umožňuje provádět práce nepřetržitě po celý den. Jeho hlavní funkcí je zajistit kvalitní viditelnost ve všech výrobních prostorách po setmění i při nedostatku přirozeného světla v denních hodinách.
Při vytváření osvětlovacího systému se berou v úvahu specifika stavebního procesu na různých místech:

• nutnost nočních směn pro dodržování rozvrhu práce;
• délka denního světla v závislosti na roční době;
• předpokládaný počet zamračených dnů s nedostatečným slunečním zářením;
• lokalizace práce uvnitř budov a staveb ve výstavbě, stejně jako na ulici;
• provádění prací pod zemí, v tunelech, v metru.

Typ použitého osvětlovacího zařízení, doba jeho denního provozu, rozmístění kabelových vedení a přípojných míst napájení závisí na vlastnostech objektů.

Druhy osvětlení staveniště

V souladu s požadavky GOST 12.1.046-2014 je nutné na staveništi uspořádat několik typů osvětlení:

Práce – to je hlavní osvětlovací systém, který zajišťuje osvětlení všech pracovišť v souladu s normami SNiP. K jeho realizaci se používají LED reflektory a výkonné LED lampy, instalované na podpěry, stěny a stropy.

• obecný – rovnoměrně osvětluje celý prostor;
• místní – zvýrazní jednotlivá místa.

Rezervovat – automaticky se zapne při odpojení externího napájení ze sítě 220 V. Umožňuje dokončit důležitou práci, která vyžaduje povinné dodržování technologických podmínek. Je organizován pomocí specializovaných lamp s automatizační jednotkou a vestavěnou baterií.

Nouzové (evakuace) – určené pro rychlou a bezpečnou evakuaci pracovníků z staveniště. Technické provedení je shodné s předchozím odstavcem. Evakuační cesty jsou označeny speciálními značkami s autonomním osvětlením.

Bezpečnostní – nezávislý osvětlovací systém, zapnutý pouze v době nepřítomnosti stavebních dělníků na staveništi. Používají se ledové reflektory s velkým úhlem rozptylu paprsku, které „zaplavují“ obvod chráněného prostoru světlem.

Standardy osvětlení

Osvětlení stavenišť je standardizováno ustanoveními GOST 12.1.046-2014. Normy se pohybují od 0,2 do 300 luxů pro různé typy osvětlení, pracovní prostory a možnosti prováděných technologických operací.

Zde je několik příkladů přidělování v Lux:

• Výstavba (rekonstrukce) dálnice – 10.
• Montáž syntetických podlah nebo porcelánové kameniny – 300.
• Betonáž železobetonových konstrukcí – 3.
• Betonování masivu – 1.
• Evakuační osvětlení uvnitř budovy je 0,5 Lux, venkovní – 0,2.
• Bezpečnostní osvětlení – 0,5 (úroveň terénu).
• Prahová hodnota obecného osvětlení pro připojení přídavného osvětlení je 10.

Jak správně uspořádat osvětlení?

Správná organizace osvětlení na staveništi je možná pouze s kompetentním návrhem profesionální projekční organizace. Amatérské rozmístění osvětlovacích zařízení často vede ke zhoršení kvality odvedené práce a úrazům v důsledku špatné viditelnosti nebo naopak oslnění pracovníků/montérů.

Projekt bere v úvahu mnoho parametrů:

• účel a vlastnosti předmětu;
• plocha pozemku;
• požadavky SNiP, SanPin, GOST;
• optimální umístění lamp a reflektorů;
• potřeba instalovat podpěry, sloupy, stožáry a základy pro osvětlovací zařízení;
• požadovaná výška umístění svítidel;
• jas světelných zdrojů;
• nutnost dodatečného osvětlení jednotlivých zón;
• trasy pro pokládku kabelových vedení;
• místa pro umístění elektrických panelů a spínacích zařízení.

Návrháři provádějí sadu výpočtů požadovaného počtu osvětlovacích zařízení, umístění, výšky jejich umístění atd. pomocí speciálních programů, které berou v úvahu všechny vlastnosti objektu. Výchozími údaji jsou územní plán, parametry svítidel, standardy osvětlení atd.

Specialisté vytvoří projekt, ve kterém je dosaženo požadovaného osvětlení s minimálním množstvím vybavení, minimem dalších podpěr a optimálním průchodem kabelových tras. Díky tomu se výrazně sníží mzdové náklady na realizaci osvětlení, zkrátí se doba instalace a výrazně se sníží odhadovaná cena řešení.