28. září – Den svatého Václava a české státnosti |
28. září slaví Česká republika státní svátek: Den svatého Václava a české státnosti. Proč byly tyto dvě akce spojeny do jednoho dne? Čím přispěl panovník k rozvoji svého lidu? Přečtěte si o historii dovolené v našem materiálu.
Den české státnosti je státní svátek, který se od roku 28 slaví 2000. září. V tento den zemřel rukou svého bratra český kníže sv. Václav (sv. Václav). Původně se proto plánovalo, že se svátek bude jmenovat „Den české státnosti – Svatý Václav“, později bylo rozhodnuto ponechat pouze první část názvu.
Historie dovolené
Den svatého Václava až do 31. prosince 1951 byl považován za jednoduše památný. V roce 1929 se oslav u příležitosti Svatováclavského milénia (tehdy uplynulo přesně tisíc let od jeho smrti) zúčastnil první prezident Československa T. G. Masaryka, který v předvečer svátku 27. září 1929 promluvil k široké veřejnosti na Václavském náměstí. Tam předal čestnou vlajku Svatováclavskému jízdnímu pluku.
Významnou událostí věnovanou oslavě tohoto dne je každoroční svatováclavské náboženské procesí ve městě Stará Boleslav. Vyvrcholením celého procesu je pokaždé bohoslužba českých biskupů na Mariánském náměstí (mimochodem do roku 1990 se jmenovalo Václavské náměstí). V jubilejním roce 2009 přijel do České republiky na katolický obřad u příležitosti oslav svátku svatého Václava papež Benedikt XVI., který sloužil dvě bohoslužby: jednu v Brně a druhou v den úmrtí sv. Svatý. Václava ve Staré Boleslavi.
Proč Svatý Václave?
Svatý Václav je ne náhodou považován za patrona celého českého lidu. V den svého nástupu na trůn prohlásil, že chce život ve státě zařídit tak, aby byl všude kolem mír, pořádek a spravedlnost. Kníže udělal mnoho pro šíření křesťanství v České republice, byl zbožný a vždy šel svému lidu příkladem. Vládce se snažil vyjednáváním vyhnout krveprolití, a pouze pokud se konflikt nepodařilo vyřešit mírovou cestou, chopil se zbraní.
Václav byl velmi vzdělaný muž, mluvil dobře latinsky a řecky a mluvil hlaholicí. Vládce věřil, že český lid, který okupuje tak malé území, může přežít pouze tehdy, bude-li mravný a vzdělaný. Pouze to pomůže udržet jeho nezávislost v blízkosti agresivních sousedů. Jeho babička Ljudmila, která byla později také svatořečena, se významně zasloužila o Václavovu křesťanskou výchovu.
Právě výnosem tohoto českého panovníka začala stavba nejmajestátnějšího chrámu v České republice – katedrály svatého Víta. Ale pohanská elita nechtěla přijmout křesťanský řád nařízený knížetem. V důsledku spiknutí, v němž sehrál hlavní roli Václavův mladší bratr Boleslav, byl český panovník i s celou rodinou zabit. Následně Boleslav povýšil Václava do stavu svatého a učinil jej nebeským patronem České republiky.
Od 14. století je Václavův kult v České republice uznáván na oficiální úrovni. Každoročně 28. září se v katedrále svatého Víta a dalších kostelech v zemi konala bohoslužba. K ostatkům světce, které se dodnes nacházejí ve Staré Boleslavi, se v těchto dnech vydali poutníci z celé České republiky. Pražský arcibiskup každoročně 28. září koná na Mariánském náměstí hlavní bohoslužbu, která završí křížovou výpravu – Svatováclavský průvod.
Nyní, když tento svátek nabyl světského významu, prezident v tento den uděluje Svatováclavskou medaili všem, kteří se významně zasloužili o rozkvět a rozvoj země, a v Národním divadle v Praze zní česká hymna. U příležitosti svátku se také koná hudební festival duchovní hudby „Svatováclavské slavnosti“, kam často vystupují pravoslavné pěvecké sbory.